Jak na řízené větrání – 1. část
Řízené větrání odvádí znečištěný vzduch a přivádí čerstvý bez pravidelného otevírání oken. Ve spojení s rekuperací, tedy zpětným získáváním tepla, omezuje také tepelné ztráty při větrání.
Větrání a rekuperace nejsou totéž
Vzduch znečišťuje dýchání, běžné činnosti i látky uvolňované ze stavebních materiálů a povrchových krytin. K jeho výměně slouží různé systémy. Podtlakové větrání vzduch pouze odsává, například ventilátorem v koupelně, a čerstvý vzduch přichází větracími mřížkami. Rovnotlaké větrání řídí přívod i odtah.
Ventilátory vzduch dopravují, potrubí ho rozvádí a rekuperační výměník předává teplo z odváděného vzduchu čerstvému. Běžný deskový výměník přenáší teplo, entalpický výměník také vlhkost. Pomáhá tak část vlhkosti v interiéru zachovat.
Počítejte s místem na jednotku a rozvody
Řízené větrání lze navrhnout pro rodinný dům, samostatný byt i celý bytový dům. Rozsah stavebních úprav závisí na řešení. Společný systém bytového domu potřebuje rozvody mezi byty, u rodinného domu se řeší především umístění jednotky a potrubí, například v podhledech.
V ukázaném pražském bytě je jednotka na toaletě a rozvody vedou ve stropních podhledech. Majitel oceňuje přívod čerstvého vzduchu a menší prašnost.
Sledujte spotřebu jednotky i účinnost
Při výběru porovnejte elektrický příkon, tedy kolik elektřiny jednotka při provozu odebírá, a účinnost zpětného získávání tepla. Výsledek závisí také na tom, jak systém používáte.
Pokud větrání pracuje podle návrhu, odborník uvádí u rodinného domu možnou úsporu přibližně 4 000 až 5 000 kWh ročně na tepelných ztrátách větráním. Nejde o úsporu celých nákladů na vytápění ani o zaručený výsledek v každém domě.
Údržba se řídí pokyny výrobce. Běžně zahrnuje výměnu filtrů podle potřeby a přibližně jednou ročně kontrolu rekuperačního výměníku. Majitel bytu ve videu mění kvůli prašnosti a smogu filtry zhruba po půl roce.