ČEZ Akademie, tak se šetří energie

Výhodou elektrokotle je, že jeho účinnost se se změnami teploty otopné vody nemění. Proto může být nastavena provozní teplota termostatem na kotli výše, než by bylo právě nutné. S vyšší teplotou otopné vody však souvisí vyšší úniky tepla z potrubí. Pokud potrubí vedou vnitřkem vytápěných prostorů, úniky tepla se podílí na vytápění. Pokud jsou potrubí uložena ve venkovních stěnách nebo vedou nevytápěnými prostory, jde o nežádoucí úniky tepla. Je třeba vypozorovat, zda je například 65 °C nastavených na kotli zbytečně moc a mírně teplotu snížit. Ovšem klima se mění, a co jednu zimu může být postačující, v jiné zimě to stačit nemusí.

Ideální je používat ekvitermní regulaci, která tu teplotu nastavuje automaticky. Pokud váš kotel ekvitermní regulaci neobsahuje, lze ji doplnit dodatečně. Pokud je na to řízení kotle bylo výrobcem připraveno, regulace může stát cca 3 až 5 tisíc Kč. Pokud ne, půjde o náklad vyšší. Musí to udělat osoba s elektrotechnickou kvalifikací, musí k tomu instalovat kabel mezi kotlem a teplotním čidlem na zpravidla severní straně domu, takže i to něco stojí.

Co největší možné snížení teploty otopné vody nemá význam jen z hlediska snížení nežádoucích úniků tepla z potrubí, ale i z hlediska vytvoření vhodnějších podmínek pro činnost termostatických ventilů.

Ve vašem případě lze doporučit jako první opatření prověřit a zlepšit izolaci potrubí. Pak si odladit co největší možné snížení teploty otopné vody na kotli. Lze uvažovat i s dodatečnou instalací ekvitermní regulace, byť její ekonomický přínos nemusí být zásadní. A pokud jsou na radiátorech termostatické ventily starší jak 10 let, tak je vyměnit. Jak stárnou, snižuje se jejich regulační schopnost.

Budeme předpokládat, že dotaz směřuje na reflexní fólii instalovanou za běžný radiátor. Význam reflexní fólie za radiátorem velmi záleží na tom, jaká konstrukce stěny se za radiátorem nachází. U zateplených plných stěn její užití odborníci, i na základě měření, zcela vylučují jako efektivní. U nezateplených (např. cihelných) stěn, vychází užití fólie taktéž málo nebo zcela neefektivní. Fólie totiž výkon tělesa naopak snižuje. Důvodem je, že teplo se do místnosti předává i vzduchem proudícím v mezeře mezi radiátorem a stěnou. Pokud je instalována fólie, stěna se neohřívá a nepředává teplo proudícímu vzduchu. Tento způsob předávání tepla z radiátoru je nezanedbatelný, a proto fólie spíše situaci uškodí. Kde může pomoci je případ, kdy radiátor stojí před skleněnou výplní (např. velkoformátovým oknem). Proč to tak funguje, naleznete zde.

Předpokládá se, že jde o elektrické radiátory a jejich spotřebu má byt měřenu elektroměrem. Pouhým zvětšením radiátorů, respektive jejich výkonu, se spotřeba elektřiny nezvětší, pokud i nové radiátory budou byt vytápět na stávající teplotu. Spotřeba se zvýší jen při vytápění na vyšší teplotou.

Pokud by šlo o změnu radiátorů teplovodních napojených na centrální společný systém vytápění v bytovém domě, tak jakékoli zásahy je nutné konzultovat s bytovým družstvem či společenstvem vlastníků jednotek (dle druhu řízení správy vašeho domu).

Zřejmě máte na mysli plochá elektrická topidla, která se upevňují na svislou stěnu. Tato topidla jsou většinou konstruována tak, že teplo do místnosti předávají prostřednictvím vzduchu, který proudí vnitřkem topidla, kde se vzduch ohřívá od elektrického topného prvku nebo sálavým tokem tepla z čelní strany topidla. Rozměry topidla a délku držáku výrobci testují v akreditovaných laboratořích v modelových situacích upevnění na stěně. Pokud by mělo prodloužení držáku oprávněný význam, pak výrobci, kteří si zakládají na své serióznosti, na úspornosti topidel, by takové držáky s topidly dodávali. A zvláště v poslední době, kdy tzv. ekodesign zvyšuje požadavky na energetickou úspornost topidel.

Je pravdou, že při zateplení kamenného domu se musí velmi obezřetně řešit problém pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu z bytu ven anebo zase zvenku dovnitř. Neodborný postup zateplení může vést až k poškození omítek, domu. Zateplení těchto typů konstrukcí je závislé od míry vlhkosti, konkrétní konstrukce. Z toho pak vychází doporučení konkrétního typu tepelné izolace. V prvním kroku doporučujeme obrátit se na poradenská centra EKIS zřizované Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tato centra jsou po celé republice, dokáží zkonzultovat přesně váš případ a úvodní konzultace je zdarma. Konzultační střediska a kontakty naleznete zde.

Má to smysl ve všech místnostech mimo tu, kde je ten termostat řídící činnost kotle. Ventil TRV nemusí být ve všech místnostech, může být třeba jen v jedné, např. v ložnici. Bezhlučné jsou všechny TRV, pokud jsou splněny podmínky pro jejich činnost: otopná voda je filtrována, bez bublinek plynů, proudí přípustnou rychlostí a tlaky vznikající na TRV odpovídají doporučení výrobce. Ověření podmínek předem není laicky možné, bohužel. Lze ventil instalovat a když to nevyjde, tak ho demontovat. Některé situace vyřeší termostatický ventil s automatickou regulací tlaku. Případná instalace TRV na více místech by měla být ověřena jak z hlediska zachování vytápění všemi tělesy, tak i z hlediska zachování vhodných podmínek pro provoz kotle.

Z teoretických výpočtů pro podlahové vytápění realizované mokrou cestou, tj. betonovou nebo anhydritovou zálivkou vyplývá, že lze orientačně uvažovat se střední hodnotou cca 60 minut, než se při výpočtové venkovní teplotě, na kterou je podlahové vytápění navrženo, zvýší výkon podlahového vytápění z 0 % na cca 63 %. Přechod na plný výkon může u moderního podlahového vytápění s tenkou anhydritovou zálivkou trvat cca 2 až 3 hodiny, ale pokud by šlo o poměrně silnou betonovou zálivku, bude tato doba delší. (viz např. https://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace/5315-regulace-kombinovanych-otopnych-soustav). V konkrétním případě, bez součinnosti s projektantem, lze doporučit praktické ověření rychlosti poklesu vnitřní teploty vypnutím podlahového vytápění na noc v době výrazně podnulových venkovních teplot a každou hodinu si zapisovat hodnotu, na kterou vnitřní teplota klesla. Vzhledem k akumulační schopnosti stavebních konstrukcí domu, vybavení místností, intenzitě větrání atd. může trvat dosažení poklesu teploty o 3 stupně i několik hodin, nenastane okamžitě! Po dosažení poklesu vnitřní teploty o 3 stupně je možné zapnout zdroje tepla pro podlahové vytápění na plný výkon a opět si zapisovat po hodině nárůst vnitřní teploty zpět o 3 stupně. Takto si lze odvodit dobu předstihu zahájení vytápění. Přitom je nutné vzít v úvahu, že výsledky pokusu jsou závislé i na venkovních podmínkách. Například v přechodném období otopné sezóny k poklesu vnitřní teploty o 3 stupně během noci ani nemusí dojít! Bez znalostí stavebních parametrů domu, jeho vybavení, konstrukce podlahového vytápění a potřebných výpočtů není možné požadovanou dobu přesně určit. Na dobu trvání růstu teploty nemá vliv to, zda je k vytápění použit kotel na plyn, elektrokotel, tepelné čerpadlo, protože maximální teplota otopné vody vstupující do podlahy má být omezena návrhem jeho konstrukce a přípustnými hygienickými parametry, kam patří i maximální teplota povrchu podlahy. Jako velmi rizikovou pro životnost a bezpečný provoz podlahového vytápění lze označit snahu využít maximální možnou výstupní teplotu otopné vody z elektrokotle s cílem zkrátit dobu náběhu podlahového vytápění na plný výkon.

Ceny elektřiny je nyní velmi těžké předvídat. Pravděpodobně nebudou tak vysoké jako v roce 2022, ale na úroveň roku 2020 se už nejspíš nevrátí.

Proč: loňské cenové šoky byly způsobeny mimořádným souběhem mnoha negativních okolností, což se nestává často. Pokud se situace alespoň trochu normalizuje, měly by se ceny elektřiny vrátit na nějakou rozumnější úroveň. Na druhou stranu z energetiky jsou vytlačována levná fosilní paliva (Green deal), je potřeba posilovat síť (tepelná čerpadla, obnovitelné zdroje, elektromobily) a stavět nové a drahé zdroje (malé jádro, velké množství OZE), což bude dále zvyšovat ceny elektřiny. Trh je teď také mnohem citlivější a každá mimořádná událost - extrémní počasí (sucho), odstavování zdrojů (starší uhlí, neměcké jádro) nebo jiné nečekané pohromy (poškození ropovodu, nějaký větší blackout) se rychle promítne i do cen elektřiny. Ve vašem případě v úvahu připadá i přechod na vytápění dřevními peletami, případně i s plně automatickým provozem. Je to ve shodě s politikou snižování uhlíkové stopy, relativně snadno propojitelné se stávající teplovodní soustavou, případě i rozšíření na přízemní podlaží. Podobně, jako vystřelily nahoru ceny elektřiny a nyní se vrací do příznivějších úrovní, tak i ceny pelet již klesly pod cca 10 Kč/kg, to je pod 2,20 Kč za kWh.

Provozní úspory dosažitelné elektrokotlem souvisí s úrovní jeho regulace.

U kotlů prvních generací bylo možné na termostatu kotle nastavit jen jednu konkrétní teplotu otopné vody a různící se požadavky na vytápění místností se řešily až termostatickými ventily na tělesech v místnostech.

Zlepšené řešení pracuje s termostatem umístěným v tzv. referenční, zpravidla největší, obytné místnosti, který zapíná a vypíná kotel tak, aby se v referenční místnosti udržovala na termostatu nastavená teplota a teplotu v ostatních místnostech řeší termostatické ventily. Dalším zlepšením je možnost termostat programovat, tedy nastavovat si dobu, kdy má být v referenční místnosti komfortní teplota nebo kdy může teplota klesat. To samozřejmě ovlivní i teploty v ostatních místnostech.

Nastavení konstantní teploty na kotli je jednoduché, ale z hlediska úsporného provozu celého systému vytápění není ideální. Proto se postupně do řízení elektrokotlů prosadila ekvitermní regulace. Tak teplotu z kotle mění podle venkovní teploty.

Nejúspornější provoz elektrokotle zajistí ekvitermní regulace ve spojení s programovatelným termostatem – regulátorem v referenční místnosti a termostatické ventily, případně i programovatelné v místnostech ostatních. Činnost všech regulačních prvků musí být vzájemně sladěna.

V elektrokotlích, typicky do bytů a rodinných domů je vždy integrováno oběhové čerpadlo. Stará čerpadla pracují s příkonem cca okolo 50 až 70 Watt, zatímco u moderních úsporných to jsou jednotky Watt. Výměna starého za úsporné se tak může vyplatit již za 2 až 4 roky. Výměnu je však vždy nutné zkonzultovat s výrobcem kotle a provést ji může jen technik zaškolený na daný typ kotle.

Co se týká kvality, zřejmě máte na mysli spolehlivost a dlouhou životnost elektrokotle. Je běžné, že někteří výrobci upřednostní nižší cenu, kratší životnost, jak je to dnes běžné i u jiných výrobků. Pokud neuvažujete s dlouhodobým provozem kotle třeba 15 a více let, pak to může být vhodná volba. Dlouhodobé záruky souvisí zpravidla i s mohutnější sítí servisních techniků, dlouhodobou existencí značky na trhu. Obecně může být výhodnější zvolit větší jmenovitý výkon kotle než je nutné, pokud je výkon odstupňován po více menších krocích. To znamená více topných prvků s menším výkonem, které elektronické řízení kotle využívá co nejvíce rovnoměrně. Pokud se některý z topných prvků časem porouchá, kotel zůstává stále funkční.

Za prvé je nutné vzít v potaz, zda emise posuzujeme jen lokálně, v místě zdroje tepla nebo komplexněji s ohledem na region. V ČR se vyrábí elektřina jak bezemisně ve fotovoltaických, větrných či vodních elektrárnách, také v jaderných elektrárnách, tak s emisemi v plynových či uhelných elektrárnách. Elektřina se z elektráren předává do distribuční sítě, v ní se různě mísí, tak se pro hodnocení emisí používá průměrný národní emisní mix. Ten se v podstatě každý rok mění, jak se mění zastoupení zdrojů energie na výrobě elektřiny..

Co se týká lokálních emisí, tak tam samozřejmě elektrická energie vede. V místě využití není spojena se vznikem emisí. Z pohledu hodnocení emisí zesiluje význam lokálních, například ve vztahu na jednu konkrétní budovu. Co se týká vaší otázky, tak ve větších městech již dnes existují vymezené oblasti, kde musí být použit zdroj tepla s velmi nízkou lokální produkcí emisí. Ideálně tedy elektřinou. Současná legislativě dokonce přikazuje, že nejprve veřejné budovy budou muset být během několika let stavěny jako místně bezemisní.

Co se týká vaší elektřiny, tak za jisté plus můžete považovat její nižší cenu, pokud máte výhodnější tarif pro ohřev vody v bojleru nebo s ní dokonce vytápíte a tato cena platí i pro spotřebu ostatních elektrických spotřebičů. Jiným plusem je možnost se zapojit do programu Nová zelená úsporám a v jeho rámci získat podporu či bezúročnou půjčku na elektrické tepelné čerpadlo. Spotřebu elektřiny lze velmi jednoduše regulovat, někdy stačí i jednoduchý vypínač. Pokud nevyužijte tepelné čerpadlo, tak zásadní výhodou je, že k elektrickým topidlům vedete jen kabel, není třeba dvojice potrubí s vodou. Pro elektrokotel nepotřebujete komín pro odvod spalin z kotle. S elektrickými topidly i elektrokotlem máte mnohem nižší náklady na servis, zpravidla i nulové a pořizovací cena je výrazně nižší než u ostatních zdrojů tepla. To jsou příklady výhod, pro které řada lidí elektřinu volí i přes to, že je dražší.

Pokud hovoříme o zásobníkovém ohřevu vody a omezení ztrát tepla, pak o případné úspoře rozhoduje kvalita tepelné izolace zásobníku. Pokles teploty vody v zásobníku ze 45 °C po přestavení regulace na 20 °C se bude postupně zpomalovat, stejně tak se bude zpomalovat únik tepla. U kvalitního zásobníku by k poklesu teploty vody ze 45 °C na 20 °C nemělo během zbytku dne, bez odběru teplé vody, dojít. Například u zásobníků o objemu okolo 150 litrů s trvalou teplotou vody 45 °C lze velmi orientačně uvažovat se ztrátou tepla mezi 0,5 až 1,5 kWh denně. Vašim úsporným opatřením by se tak dalo uspořit možná 0,2 až 0,5 kWh denně. V dnešní ceně plynu rozhodně méně než 2 koruny denně.

Z otázky vyplývá, že vám zvolený způsob regulace vyhovuje, a že zaručuje dostatek teplé vody po celý den. Zásadní roli má objem zásobníku a objem teplé vody, kterou denně spotřebováváte. S plynem není problém si během 2 až 3 hodin plně nahřát zásobník i o poměrně velkém objemu nad 300 litrů na teplotu 45 °C a po zbytek dne mít v zásobníku k dispozici vodu dostatečně teplou jako pro mytí nádobí, tak vanu či sprchu.

Teoreticky, největší potenciál úspory vzniká tehdy, když by před zahájením opětného nahřívání byla v zásobníku právě ta nejnižší teplota vody, tedy 20 °C. Dosahovat tohoto stavu opakovaně při běžném chování není možné. Objem vašeho zásobníku se nemění, ale zcela jistě se mění, byť třeba jen mírně, vaše spotřeba teplé vody. Dokonce by bylo možné teplotu 20 °C ještě snížit, i pod teplotu studené pitné vody. Pak by váš plynový zásobník měl režim podobný režimu elektrických zásobníků, tedy s blokací provozu na vymezené časové pásmo, ve vašem případě na 2 až 3 hodiny během dne.

Jak můžete vidět, tak o maximální výši úspor s plynovým zásobníkem rozhoduje souhra více okolností. Pokud je zásobník menší, to znamená, že vaše spotřeba teplé vody zajistí, aby se v něm voda zcela vyměnila během 2 až maximálně 3 dnů, pak jeho provoz při teplotě 45 °C může být nejen úsporný, ale i hygienický. Pokud tento předpoklad váš zásobník neplní, tak zdravotní riziko vyvolané množením mikroorganizmů (legionel) poroste. Zbytečně velký zásobník znamená i větší ztrátu tepla. Pokud by šlo o průtokový plynový ohřívač, pak zmíněná regulace postrádá význam, respektive její úsporný přínos bude mnohem menší.

Úspory generuje zlepšená regulace činnosti kotle a napojené otopné soustavy, může to být i kvalitnější tepelná izolace kotle a úspornější oběhové čerpadlo v kotli. Lze předpokládat, že i regulační termostatické ventily na radiátorech jsou podobného stáří a pak lze doporučit jejich výměnu za nové.

Lokální plynové topidlo FORON Gamat 461 je velmi spolehlivý výrobek, jak dokazuje i váš příklad. Neuvádíte sice rok výroby, ale šlo o jednoduchou konstrukci s dobrou opravitelností, respektive možnou výměnou opotřebovaných dílů za příznivou cenu. Navrženo a vyráběno bylo již v bývalé NDR.

Starší plynová topidla obsahovala zapalovací plamének. Ten se musí zapálit na počátku otopné sezóny a pak hoří až do ukončení topné sezóny, případně se nechával hořet trvale po celý rok. Plamínek slouží jen k zapalování hlavního hořáku topidla. Vaše vyjádření o tom, že se spotřeba plynu nedá regulovat, není správné. Teplotní čidlo v topidle snímá teplotu vzduchu v okolí topidla a podle toho, jak si nastavíte požadovanou teplotu v místnosti, se spíná a vypíná hlavní hořák topila. Tím se i reguluje spotřeba plynu.

Spotřebu plynu ovlivňuje technický stav topidla. Je ve vašem zájmu, aby topidlo bylo optimálně seřízeno a nejen jeho povrch, ale i vnitřní části, kde se spaluje plyn a teplo přechází do místnosti, byly čisté. Kontrola a čištění by měly pobíhat, ideálně, každý rok. Vy jako nájemník, máte provádět jen poctivou údržbu povrchů topidla v čistotě – po odkrytí odnímatelných panelů dle pokynů v návodu k obsluze. Vše ostatní musí zajistit servisní technik.

Moderní lokální plynová topidla jsou úspornější. Hořák je zapalován elektrickou jiskrou, tím se šetří plyn spotřebovávaný zapalovacím plamínkem. Mají zlepšenou regulaci činnosti, nejen zapálení a vypnutí hořáku, ale může být i plynulejší regulace výkonu. Reálně, vzhledem k fakturaci plynu, mohou mít účinnost až asi 80 %,

Lze předpokládat, že dostupnost náhradních dílů bude stále horší. Zejména v případě poruchy bude vhodnější topidlo vyměnit za nové. Výběr topidel na trhu je omezený, hlavními dodavateli jsou nyní Karma, vlastníci i značku Gamat, Mora, Kvart CZ. Ústup od tohoto způsobu vytápění, byť jde o jednoduchý způsob, při kterém si každý uživatel platí i svou spotřebu plynu, je dán mimo jiné i tím, že existují způsoby účinnější. Přechod na ně závisí na majiteli domu. Nabízí se zde i řešení, že byste si modernizaci zaplatili sami. Smluvně by pak mělo být podloženo, že majitel domu vám dá slevu na nájemném odpovídající nákladům na údržbu stávajících topidel, pokud ji platíte vy a v případě, že ukončíte nájem, vám doplatí část nákladů na nové řešení vytápění odpovídající jeho opotřebování.

Obecně vzato, čím nižší teplota zpátečky, tedy teplota vody, která se vrací do kondenzačního kotle, tím lépe. Toho se dosahuje udržováním co největšího rozdílu mezi teplotou zpátečky a teplotou, se kterou voda z kotle vystupuje. Přitom i teplota na výstupu z kotle má být co nejnižší, ale tak, aby do napojené soustavy přenesla právě potřebné teplo. Proces ovlivňuje výkon oběhového čerpadla. Nastavení čerpadla u zmíněného kotle je možné, má ho provést technik při uvedení kotle do provozu.

Základem řízení kondenzačního kotle je ekvitermní regulace. Ta podle venkovní teploty automaticky určuje teplotu vody, která vystupuje z kotle tak, aby ve vytápěném prostoru byla teplota co nejbližší teplotě požadované, aniž by se do regulace vytápění zapojily další prvky, jako například termostatické ventily. Čím nižší teplota venku, tím vyšší teplota z kotle. Jak moc vyšší má teplota z kotle být, to závisí na tom, zda je na kotel napojeno například podlahové vytápění nebo otopná tělesa. K optimálnímu nastavení slouží zpravidla výběr z různých křivek, které výrobci ekvitermních regulací dopředu připravili a uživatelé si pak mohou vybrat tu nejvhodnější pro jejich konkrétní kotel a napojenou otopnou soustavu.

V návodu k instalaci kotle: https://www.protherm.cz/files/downloads/navody-k-instalaci/ni-tiger-condens-ff-3134933.pdf je na straně 28 grafické zobrazení křivek, mezi kterými si lze vybrat. To má smysl, pokud je ke kotli připojeno čidlo venkovní teploty a ekvitermní regulace kotle je funkční. Obecné doporučení zní, nastavte si teplotu na výstupu z kotle co nejníže. Podle označení křivek v návodu to je možné mezi 0,1 až 4. Ve vašem případě již provozovaného kotle lze postupovat tak, že počkáte, až bude podle předpovědi počasí opravdu zima, mělo by to být méně než -12 °C a o „stupínek“ snížíte nastavení křivky. Pokud vám to vyhoví, v dalším mrazivém období můžete se snižování teploty pokračovat. Pokud to nevyhoví, vraťte se na předchozí nastavení. Ale nespěchejte, protože změna, zejména dolů, se projeví až s delším časovým odstupem.

Nastavení výstupní teploty „na tvrdo“ může být nutné z důvodu omezení teploty, se kterou voda vstupuje do podlahového vytápění s ohledem na jeho konstrukci, životnosti a případná změna teploty směrem nahoru může mít negativní dopad. Způsob nastavení je popsán v návodu, viz: https://www.protherm.cz/files/downloads/navody-k-obsluze/no-tiger-condens-flamefit-2043911.pdf

Ohledně kotle: Kotel OCEAN BAXI ECO 20 Fi by mohl být k nyní zakoupení v podstatě jen z dlouhodobých zásob u velkoobchodníků, protože na nové kotle jsou nyní kladeny vyšší nároky z hlediska jejich účinnosti. Protože kotel obsahuje průtokovou přípravu teplé vody, legislativa připouští jeho použití při náhradě stejného stávajícího kotle v bytových domech se společným komínem. Pokud by měl být starý kotel napojený na společný komín nahrazen jiným, novým, musí se ověřit, zda vyhoví parametry komína a zda nový kotel neohrozí činnost kotlů ostatních.

Je-li kotel v rodinném domě, samostatně, pak by jako vhodná modernizace mohl připadat v úvahu kondenzační kotel BAXI Luna Classic 24. Při výměně bude zřejmě nutné vyvložkovat stávající komín plastovou spalinovou vložkou a zajistit odvod kondenzátu z kotle do kanalizace. Pokud není v blízkosti kotle odpadní potrubí, lze kondenzát automaticky pracujícím čerpadélkem přečerpávat i výše. Výhodou modernizace bude úspora zemního plynu v rozsahu minimálně 10 %, ale spíše okolo 20 % a špičkově i až cca 30 %, pokud je starý kotel ve velmi nevyhovujícím stavu.

A ohledně hrnců: Použitelnost nádobí na indukční desku je potřeba ověřit v popisu výrobku nebo u prodejce. Ohledně úspor energií není rozhodující výrobce hrnce, ale jakým způsobem hrnec používáte. Při vaření používejte pokličky a vařte jen takové množství vody, jaké nutně potřebujete. Ušetřit lze i hromadným vařením více porcí na více dní dopředu, bývá to výhodnější než vařit méně porcí zvlášť.

Pokud otázkou míříte na vhodnost hrnců na indukční desku, pak hrnec pro indukční varnou desku musí mít ve svém dnu zalitý feromagnetický kov, používá se železo. Feromagnetický kov zajistí, že prostřednictvím magnetického pole vytvářeného indukční varnou deskou se do dna hrnce přenese energie, která ho ohřeje. Hrnce vhodné pro indukční varnou desku jsou v návodu označeny příslušným symbolem. V některých případech, rovné dno, lze použít i staré ocelové či litinové smaltované hrnce nebo i hrnce určené pro běžné elektrické varné desky. Vhodnost si lze i ověřit, v prvé řadě přiložením permantního magnetu (např. magnetické úchytky na lednici). Protože moderní indukční desky mají integrovanou ochranu proti přetížení, lze na ně dát jakýkoliv hrnec a ověřit si, zda se hrnec ohřívá. Ale když nepůjde o hrnec vyvinutý pro indukční ohřev, může se vám v něm jídlo připalovat nebo nepůjde využít plný výkon desky.

Podpora výměny nekondenzačního kotle za kondenzační byla před několika lety ukončena a není pravděpodobné, že by se vrátila. Výměna nekondenzačního kotle za kondenzační je však i bez dotace ekonomicky zajímavá. V průměru lze spotřebu plynu snížit o cca 20 % i více.

S velkou pravděpodobností bude nutné komín pro kondenzační kotel vyvložkovat, protože stávající hliníková vložka nevyhoví požadavkům na odolnost vůči kyselému kondenzátu ze spalin. Sání spalovacího vzduchu ze sklepa je principiálně možné, pokud je v něm trvale otevřená větrací mříž o rozměrech, které ověří projektant, servisní technik a vhodnost potvrdí revizní technik spalinových cest. Vzhledem k tomu, že nový kondenzační kotel bude s velkou pravděpodobností vybaven ventilátorem pro nasávání spalovacího vzduchu, nabízí se možnost přivádět spalovací vzduch ke kotli prostorem kolem vložky, která bude mít menší průměr než stávající hliníková.

Podmínkou přiznání dvoj tarifní sazby na odběr elektřiny je právě to blokování, které vám vadí. Z pohledu nákladů na elektřinu je v současnosti téměř jedno, zda elektřinu odebíráte v nízkém nebo vysokém tarifu, ceny se liší málo. Teoreticky by tedy šlo tuto podmínku nesplnit, ale vystavíte se riziku, že vám dvojtarifní sazba bude, po kontrole, odebrána. Z vyúčtování se totiž zjistí výrazný nárůst spotřeby elektřiny v době vysokého tarifu a dodavatel elektřiny k vám může vyslat technika, který neplnění podmínky blokace zjistí

Je otázkou, proč zátop elektrokotli tak dlouho trvá? Buď nemá pro dostatečný výkon, nebo je v něm regulace, která zvýšení výkonu na maximum brání anebo otopná tělesa nedokáží výkon potřebný pro rychlé natopení chalupy přenést. Výkon potřebný pro rychlé vyhřátí prochladlé chalupy může být i násobně vyšší než na její následující vytápění.

Zřejmě nejvhodnějším řešením by bylo doplnit kotel o dálkově řiditelnou regulaci, například aplikací v mobilu a mít možnost vytápění chalupy zapnout třeba den předem, před návštěvou chalupy. Poměrně jednoduchým řešením by mohlo být i pořízení doplňujícího elektrického přímotopného topidla alespoň do hlavní užívané místnosti, které by vám alespoň v této místnosti urychlilo opětovné vytopení místnosti na požadovaný tepelný komfort. Topidlo by se napojilo na běžnou zásuvku, kde není blokace, a v provozu by bylo jen kratší dobu. Tedy pokud by toto řešení, tedy zvýšení odběru elektřiny, umožní jistič. I toto topidlo by mohlo být řízeno na dálku, s pomocí aplikace.

Chválíme za myšlenku obrátit se na odborníka pro návrh koncepčního řešení investic a úspor. Doporučujeme obrátit se na energetického specialistu. Začít můžete konzultací skrze službu Ministerstva průmyslu a obchodu EKIS, které zajišťuje konzultace u energetických specialistů zdarma. . Více informací naleznete na https://efekt.gov.cz/cz/ekis/i-ekis/i-ekis .

Teplota vzduchu se obvykle nastavuje na cca 24 stupňů v koupelně, 21 stupňů v obývací místnosti, 18 stupňů v ložnici. Pokud jde o neužívané místnosti, lze nastavit až tzv. nezámrznou teplotu, cca mezi 5 až 8 stupňů. Nezámrznou teplotu můžete aplikovat na celý dům po dobu dovolené, pouze počítejte s tím, že bude den, možná i dva až tři trvat, než se dostatečně prohřejí vychladlé stěny domu, vnitřní vybavení a v domě se opět nastaví předchozí tepelný komfort. Po tu dobu budete muset v domě udržovat vyšší teplotu vzduchu. Záleží na schopnostech vaší regulace, výkonu zdroje tepla a schopnostech otopné soustavy, jak rychle se komfort podaří dosáhnout. Dlouhodobé odstavení vytápění však není dobré. A i nevyužívanou budovu je nutné přiměřeně větrat!

Pokud vám tepelný komfort vyhovuje, tak to správně je. Teplota vzduchu vašich 21,5 stupňů je dokonce v normě, neboť její potřebná výše závisí i na vlastnostech okolních stěn. Jedině, pokud byste chtěli šetřit, tak by bylo vhodné v některých požadovaně chladnějších místnostech teplotu snížit termostatickými ventily, pokud tak už nečiníte.

Protože není známý potřebný výkon kotle, tepelného čerpadla, nejsou známé vlastnosti otopné soustavy, nelze odpovědět ani přibližně. Určitým vodítkem by pro vás snad mohla být, ale opravdu velmi orientačně a jen při použití současných cen odpověď, že instalace tepelného čerpadla se vyplatí v horizontu možná 5, ale i více než 10 let. Tato doba nyní podléhá velkým změnám i v souvislosti s tím, jak mění poměry cen plynu i elektřiny. Opět velmi orientačně, nový kondenzační kotel včetně instalace může stát 80 až 150 tisíc korun, tepelné čerpadlo 250 až 450 tisíc Kč. Nelze doporučit instalaci tepelného čerpadla na místo plynového kotle, aniž by situaci detailně prověřil odborník se znalostmi provozních odlišností tepelných čerpadel a způsobů jejich řešení.

Zřejmě došlo z záměně zkratky LNG za LPG. LPG, to je zkapalněný propan, případně směs propan-butan a tyto plyny se do plynovodů nevtláčejí. LNG, to je nyní více dovážený zkapalněný zemní plyn. Jeho výhřevnost je hodně podobná výhřevnosti zemního plynu používaného v ČR, takže zásadní změna není. A aby mohl být vtlačen do plynovodu, musí splnit požadavek normy bez ohledu, odkud tento plyn je. Nicméně, distribuční síť zemního plynu je vybavena v uzlových bodem měřicími přístroji, které složení plynu a obsah energie v něm přesně měří a výsledný údaj se pak přenáší i do fakturace spotřeby zemního plynu. Proto je na faktuře údaj v jednotkách energie, tedy v kWh. Změny trysek v plynových spotřebičích nejsou nutné. Pokud by to bylo nutné, věřte, že by si to vynutilo celostátní technické opatření, neboť by to souviselo i s bezpečností provozu plynových zařízení. Řada moderních plynových kondenzačních kotlů si sama testuje spalovací vlastnosti plynu a automaticky se jim přizpůsobuje, aby spalování bylo maximálně účinné.

Otázkou je, co vlastně máte na mysli slovem nastavení. Nastavení průtoků jednotlivými smyčkami podlahového vytápění, nastavení ekvitermní regulace, to vše vám měla provést instalační firma. Do toho laik vůbec nemá zasahovat, protože svými zásahy bez znalostí souvislostí si může své fungující podlahové vytápění zcela zneschopnit. Jediné, co by se mělo laicky jít měnit, je mírně upravovat teplotu v místnostech a to termostatickými ventily, pokud v soustavě jsou, nebo posouvat ekvitermní křivku v regulaci mírně nahoru nebo dolů. Ale i to je velice individuální, podle toho, jak byla soustava navržena a obecně se poradit nedá.

Vzhledem k poměrně technicky dobrému stávajícímu kotli (předpokládá se také jeho pravidelný servis a minimální výskyt poruch), by se případné úspory zemního plynu při přechodu na kotel kondenzační mohly pohybovat někde mezi 15 až 25 %. Takže si spočtěte, kolik Kč to u vás bude ročně dělat. Tuto částku vynásobte přibližně 10. Bude-li výsledná částka menší než cena nového kotle včetně nutného vyvložkování komína, pak se přechod na kondenzační kotel vyplatí. Pokud je stávající kotel v provozu jen 8 let a nebyl nadměrně poruchový, mohlo by být výhodné s jeho výměnou počkat do doby významnější poruchy nebo ještě další 2–3 roky. Nezapomeňte, že cenu tepla netvoří jen cena plynu, ale i promítá se do ní výše investice na každoroční náklady na údržbu. Co se týká výběru značky a typu kotle, vzhledem k potřebě minimalizovat náklady na instalaci, by bylo vhodné do vašeho výběru nového kotle zařadit i takový, který bude mít stejné připojovací rozměry jako kotel stávající. Ptejte se i na náklady na případné prodloužení záruky optimálně na 10 let, náklady na pravidelný servis, záruku jeho dostupnosti aj.

Pokud hovoříte o čidle teploty okolního vnitřního vzduchu, nebo čidle teploty venkovního vzduchu pro činnost tzv. ekvitermní regulace, kterou by každý kondenzační kotel měl být vybaven, pak jde o nevhodné umístění. Poraďte se odborníkem, servisním technikem kotle, o které čidlo jde a také jak je výkon vašeho kotle vlastně regulován, zda vůbec využívá úsporný potenciál tohoto kotle.

Ze znění dotazu se lze domnívat, že nejde o kotel kondenzační, který může pracovat s nižší teplotou vody, ale kotel nekondenzační, pro jehož životnost je nutná vyšší teplota, asi těch 60 °C. V takovém případě snížená teplota vody způsobí kondenzaci par ve spalinách, tvorbu kyselého kondenzátu, korozi kotle a zkrácení jeho životnosti. Pokud by šlo o kotel kondenzační, pak úspornější samozřejmě budou nižší provozní teploty vody a životnost kotle tím ohrožena nebude. Pokud si nejste jist, o jaký kotel jde, ověřte si to při návštěvě servisního technika, kterého byste si měl zvát na čištění a seřízení kotle každý rok

Vzhledem ke stáří objektu lze předpokládat i zvýšenou vlhkost stavebních konstrukcí, pokud nejde o dřevostavbu. Na ochranu teplovodní otopné soustavy proti zamrznutí stačí těch cca 5 stupňů. Případně lze řešit výměnou vody za nemrznoucí směs. Něco jiného je ochrana stavební konstrukce. Vlhké stavební konstrukce mohou promrznout, pak se budou v čase rozpadat. Jak vidíte, nelze obecně jednoznačně říci, která teplota bude dostatečná. Příznivý vliv může mít zajištění větrání, které bude nadměrně vlhký vzduch z budovy odvádět. Pokud je v objektu i vnitřní vodovod, záleží na tom, zda potrubí neprochází venkovní zdí, nevytápěným prostorem. Krátkodobý pobyt bude spojen s nutností zahájit vytápění objektu možná i dva dny před návštěvou, aby v něm bylo komfortní prostředí. Pokud jste „milovníci středověké romantiky“, tak pro řešení nepříjemně chladných stěn objektu do jejich nahřátí se lze inspirovat instalací postele s nebesy a textilními závěsy, které odstíní sálání chladu ze stěn.

Pokusíme se o základní edukaci, nicméně doporučujeme se vzdělávat například na portále TZB-info.cz. Míníte zřejmě řízené větrání interiéru se zpětným ziskem tepla. Dnes je považováno za nejlepší způsob, jak větrat a udržet zdravé prostředí v interéru a nevyvětrat peněženku. Řízené větrání s rekuperací tepla funguje tak, že odváděný vzduch předá teplo vzduchu přiváděnému, a to, aniž by se vzduchy smíchaly (přes výměník). Samotná rekuperační jednotka je v podstatě jednoduché zařízení – laicky řečeno zateplená krabice s velkým výměníkem, dvěma ventilátory, filtry vzduchu a řídicí jednotkou. U většiny typů jednotek je nutné pamatovat mimo přívodu elektřiny i na odvod kondenzátu z výměníku do kanalizace. Díky rekuperační jednotce se do místnosti vzduchovody dostává vzduch čerstvý. Má vyšší teplotu než vzduch venku, a tak není potřeba tolik přiváděný vzduch ohřívat, jako když větráte okny. Nastavení intenzity řízeného větrání je otázkou správného návrhu a seřízení soustavy. Při správném nastavení je interiér dostatečně větrán (s ohledem na počet osob i velikost interiéru) ale není větrán příliš, abychom neplatili zbytečně za vytápění. Při správném nastavení nedochází k průvanům a nekomfortu z důvodu proudění chladnějšího vzduchu. Zásadní výhodou je udržení hygienicky vhodného prostředí. Jako indikativní plyn se užívá oxid uhličitý, na jehož přípustnou koncentraci ve vzduchu odkazují příslušné normy (jeho měření ve vzduchu je totiž poměrně jednoduché a má dostatečnou vypovídací hodnotu o celkové kvalitě vzduchu). Větrací systémy udržují optimální hodnotu CO₂ na 1000 ppm (max 1500 ppm) a tím zajišťují, že dýcháte zdravý vzduch. Malá odbočka ohledně hygieny prostředí: S vydýchaným vzduchem o vyšších, než doporučených koncentracích CO2 se pojí zdravotní obtíže, únava, bolesti hlavy, a také zvýšené koncentrace nebezpečných těkavých látek v interiéru. Bohužel v bytech s těsnými okny není problém dosahovat hodnot dvoj i troj násobných oproti hygienickým doporučením, což je při dlouhodobém působení i ohrožující zdraví. Přes den lze větrat okny při dobré disciplíně i pravidelně, ale v noci nebo v zimě není běžný obyvatel schopen otevírat okna dostatečně. Telegraficky: Výhody jsou: automatická a stálá kvalita vnitřního vzduchu bez nutnosti zásahu obyvatel, větrání bez chladného průvanu, úspora tepla a financí za vytápění, omezení hlučnosti oproti větrání okny, omezení prašnosti v interiéru, pro alergiky v pylových sezónách je možné osadit na větrání pylové filtry a zlepšit pobytové podmínky. Nevýhody: pořizovací náklady, nutnost prostoru pro technologie (někdy lze řešit decenrálními jednotkami bez vzduchotechnického potrubí), správa technologie (výměna filtrů), spotřeba elektřiny. K druhé části otázky: Ohřev vzduchu u centrálního řízeného větrání je možné chápat jako předehřev – tedy ohřev vzduchu před vstupem do rekuperační jednotky (používá se většinou jako proti mrazová ochrana rekuperačního výměníku) nebo dohřev vzduchu (používá se na ohřátí vzduchu za jednotkou, tedy před vstupem do místností, aby měl vzduch již požadovanou teplotu.