Pět mýtů o zateplení fasády. Nedejte na hospodské řeči a věřte odborníkům

Publikováno: 13. 08. 2026


Zdroj: Magnific.com

Mýtus č. 1: „Staré domy na zateplení nebyly navržené, je špatné je zateplovat“

Zateplení obálky staršího domu je dnes jeden z nejúčinnějších způsobů, jak snížit náklady na vytápění a zlepšit komfort bydlení i ve starších domech. Většinu starých domů lze bez větších problémů správně zateplit, modernizovat a výrazně tak omezit úniky tepla. Neplatí tedy, že staré domy „se zateplovat nesmí“ nebo že jim zateplení automaticky škodí.

Mýtus? Ano, ale:

Existují případy, kdy je potřeba postupovat opatrněji. Například u památkově chráněných budov, kde není možné měnit vzhled fasády. Problém mohou představovat také vlhké zdi, narušené nebo nesoudržné zdivo, statické poruchy nebo kombinace různých materiálů ve starém zdivu. Proto je důležité dům nejdříve dobře prověřit a zvolit správné řešení podle jeho skutečného stavu.

 

Mýtus č. 2: „Ušetříme. Deset centimetrů stačí“

Mnoho lidí chce při zateplení ušetřit tím, že použije na fasádu tenčí vrstvu izolace. Pokud mluvíme o běžném zateplení polystyrenem či minerální vatou, neušetří tak, jak si představují. Ve výsledku je rozdíl mezi zateplením s 10 cm nebo 20 cm izolace minimální. Většinu ceny díla totiž tvoří práce, lešení, lepidla, kotvení, omítka a další vrstvy fasády — a ty stojí téměř stejně bez ohledu na tloušťku izolace.

Rozdíl ale poznají na vytápění. Silnější a správně navržená izolace dokáže dlouhodobě výrazně snížit tepelné ztráty a tím i účty za energie. Nedostatečně zateplený dům nedosáhne požadovaných úspor, investice do špatného zateplení nedává ekonomický smysl.

Mýtus? Ano, ale:

Nejde jen o samotnou tloušťku izolace, ale o její materiálové vlastnosti. Na největší plochy se používá polystyren nebo minerální vata, protože mají dobrý poměr ceny a vlastností. V některých případech ale není dostatek místa na silnou vrstvu izolace — například u balkonů, ostění oken nebo přesahů střech. Pak se pro eliminaci tepelných mostů (oslabených míst) používají materiály s lepšími izolačními vlastnostmi. A u těch může být 10 cm dostačujících. Jejich cena je ale daleko vyšší než u běžných fasádních materiálů.

TIP: O tepelných mostech jsme vám natočili celý díl ČEZ Akademie, podívejte se!

 

Mýtus č. 3: „Šedý polystyren je jen marketing“

Šedý, někdy také grafitový polystyren, není jen reklamní trik. Obsahuje speciální příměs grafitu, která pomáhá lépe zadržovat teplo. Díky tomu izoluje lépe než klasický bílý polystyren při stejné tloušťce. Nejde o zázračný materiál, ale o technicky vyspělejší variantu.

Používá se hlavně tam, kde je potřeba dosáhnout lepších izolačních vlastností a ušetřit pár centimetrů – například kolem oken, balkonů nebo u menších přesahů střechy. Pro představu: přibližně 17 cm šedého polystyrenu izoluje podobně jako 20 cm běžného bílého EPS.

Mýtus? Ano, ale:

Šedý polystyren bývá dražší než klasický bílý a jeho montáž je náročnější. Na slunci se více zahřívá, a proto je potřeba pečlivější práce při lepení i zakrývání fasády během montáže.

 

Mýtus č. 4: „Po zateplení dům nedýchá a plesniví“

„Dýchání domu“ je mýtus sám o sobě. Z odborného pohledu jde o zcela chybný a laický pojem a měli bychom se mu vyhýbat. Pokud se „dýcháním“ myslí hygienické větrání budovy, tak to v žádném případě nelze zajistit skrze zeď. A je jedno, jestli je zateplená nebo ne. Pokud se myslí prostup vodních par skrze konstrukci, ta musí být zajištěna díky odbornému návrhu souvrství celé stěny tak, aby byla vyloučena kondenzace nebo byla kondenzace v celoroční bilanci odvedena pryč.

Výskyt plísní v interiéru se díky zateplení při zachování současného režimu provozu budovy naopak sníží. Logicky: plísně se objevují tam, kde kondenzuje voda. A ta kondenzuje na studených površích (podobně jako na lahvi vychlazeného piva). Zateplením docílíme naopak teplejších povrchů stěn a omezení rizika vzniku plísní.

Mýtus? Ano, ale:

Problémy s plísní a vlhkostí se mohou po zateplení vyskytnout, pokud se stala někde chyba. Například spolu se zateplením byla měněna původní okna za nová, těsnější (což je velmi časté) a nebylo nijak upraveno větrání. Nebo pokud byl návrh špatně vyhotovený (navržená malá tloušťka tepelné izolace viz bod. č. 2), použity necertifikované skladby, ponechány tepelné mosty nebo bylo zatepleno zdivo, které již předtím mělo neřešené problémy s vlhkostí.

TIP: podívejte se na díl ČEZ Akademie, kde jsme podrobně popsali jak kondenzace funguje

 

Mýtus č. 5: „Jižní stranu domu nemá smysl zateplovat“

Mnoho lidí si myslí, že jižní fasáda dostává dostatek slunce, a proto přes ni teplo neutíká. Ve skutečnosti ale tepelné ztráty vznikají na všech obvodových stěnách bez ohledu na orientaci domu. Sluneční paprsky sice mohou jižní stranu během dne částečně ohřát (nicméně spočítejte si sami, kolik a jak dlouhých slunečních dní v zimě máme), ale hlavně v zimě a během noci teplo z interiéru stále uniká ven. Nezateplená jižní stěna tak může být stále významným zdrojem ztrát.

Zateplení jižní fasády navíc nepomáhá jen v zimě. V létě omezuje přehřívání zdiva a pomáhá udržet stabilnější teplotu uvnitř domu. Nejlepších výsledků proto dosáhne dům tehdy, když je zateplení řešeno jako kompletní obálka budovy.

Mýtus? Ano. A žádné ale.

TIP: O tom že celá obálka domu musí fungovat jako celek si můžete připomenout v díle ČEZ Akademie.

 

Další tipy

Jak přepsat plyn na nového majitele: Kompletní návod

Přepis plynu je potřeba řešit ve chvíli, kdy se mění osoba odpovědná za jeho odběr. Ať prodáváte byt, kupujete dům, nebo předáváte nemovitost novému nájemníkovi, v článku najdete jasný postup, co si připravit i na co si dát pozor.

Naplánujte servis tepelného čerpadla na léto a topná sezóna vás nezaskočí

Nečekejte s kontrolou tepelného čerpadla až na první mrazy. Léto je to pravé období na pravidelný servis, kontrolu venkovní a vnitřní jednotky i přípravu celého systému na topnou sezónu. Přečtěte si, na co všechno se zaměří oko odborníka a kolik taková péče stojí.

Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě?

Průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě se nejčastěji pohybuje mezi 4 a 8 MWh ročně, skutečné hodnoty se však mohou výrazně lišit podle počtu členů domácnosti, způsobu vytápění a ohřevu vody nebo používaných spotřebičů. Zjistěte, jaká spotřeba je běžná.

Jak velkou fotovoltaiku zvolit pro rodinný dům

Kolik fotovoltaických panelů potřebuje rodinný dům? Záleží hlavně na spotřebě elektřiny, možnostech střechy a způsobu využití v domácnosti. Podívejte se, co ovlivňuje velikost fotovoltaiky a jak se počet panelů obvykle určuje.

Jak v létě větrat, aby se byt nepřehříval? Klíčem je teplota vzduchu i rekuperace

Správné větrání v létě stojí na jednoduchém principu: přes den dovnitř nepouštět teplo a v noci naopak co nejvíce využít chlad. Když se k tomu přidá vhodné stínění a rozumné zacházení se zdroji tepla v domácnosti, můžete dosáhnout výrazně lepšího tepelného komfortu. A jak může pomoci větrací rekuperační jednotka?