Na chalupě zatopíte jen o víkendu, na chatě možná jen párkrát za sezonu. I tak se na vás vztahují pravidla pro vytápění. Zákon řeší, čím můžete topit, jaký typ kamen či kotle používáte, ale také stav komína a jeho pravidelnou kontrolu. Na co by si měl dát pozor každý, kdo si chce užívat teplo a pohodu na chatě či chalupě bez zbytečných problémů?

Vše, co spaluje palivo je regulováno zákonem

Každý malý spalovací zdroj, sloužící k vytápění budov pevnými palivy, je zdrojem emisí, a tudíž je jeho provoz regulován zákonem o ochraně ovzduší. Je jedno, zda slouží k vytápění rodinného domu, rodinného rekreačního objektu, či jiného typu budovy. Tedy zda je provozován dlouhodobě, či pouze příležitostně. U spalovacích zdrojů do jmenovitého příkonu do 300 kW zákon rozlišuje pouze způsob, jakým vytápějí.

Rozlišujeme tři základní typy:

• Teplovzdušná lokální topidla, tedy kamna, sporáky, či krby, jsou určena pouze k teplovzdušnému sálavému vytápění místa, ve kterém jsou instalována.
• Teplovodní kotle jsou určeny k napojení na teplovodní otopnou soustavu a teplo vysálané samotným kotlem se bere jako tepelná ztráta.
• Teplovodní lokální topidlo je určeno k sálavému vytápění místa, ve kterém je instalováno, ale má v sobě integrován také teplovodní výměník, díky kterému může být napojeno na teplovodní soustavu.

TIP: Vytápění pevnými palivy jsme si podrobně představili v ČEZ akademii

Zákazy dle emisní třídy a kontroly

Pouze teplovodní kotle jsou před uvedením na trh zařazeny do tzv. „emisních“ tříd. Tedy pouze pro teplovodní kotle platí od září 2024 zákaz provozu kotlů tříd 1 a 2. Naopak lokální topidlo, ani lokální topidlo s teplovodním výměníkem, žádnou emisní třídu nemá, a tudíž se pro ně zákaz provozu podle zařazení do emisní třídy netýká.

Každý stacionární spalovací zdroj tepla s teplovodním výměníkem o jmenovitém příkonu od 10 kW, tedy i lokální topidlo s teplovodním výměníkem, pokud je jeho celkový příkon 10 kW, musí jednou za 36 měsíců překontrolovat výrobcem zdroje autorizovaný technik, který překontroluje jeho technický stav, způsob provozování, a výsledky nahlásí do databáze vedené Ministerstvem životního prostředí.

Na požádání příslušného úředníka z obce s rozšířenou působností musí provozovatel teplovodního zdroje předložit doklad o provedené kontrole. To samozřejmě platí i pro teplovodní lokální topidla provozovaná na chatách.

Pozor na to, co spalujete – i na chalupy se vztahuje zákon

Pro všechny stacionární spalovací zdroje na pevná paliva do jmenovitého příkonu 300 kW platí ustanovení zákona o ochraně ovzduší. To říká, že ve zdroji lze spalovat pouze paliva předepsaná výrobcem zdroje, a také ustanovení o zákazu spalování odpadů.

Tady zvláště pro fyzické osoby provozující jakýkoliv malý spalovací zdroj na pevná paliva platí, že mezi odpady se samozřejmě počítají také různé druhy dřevotřísek, lakovaných dřev ze starého nábytku apod. Zákaz platí také pro rostlinný odpad z úklidu zahrady ve formě suchého listí a trávy.

V kotlích, kamnech a krbech na dřevo lze spalovat pouze dřevo kvality předepsané výrobcem, což zpravidla bývá dřevo o relativní vlhkosti do 20 %. Naštípané dřevo běžné kvality do této vlhkosti schne zpravidla jeden rok, pokud je skladováno na větraném místě, ideálně pod přístřeškem.

Nejen kotel a kamna, i komín je nutné mít pod kontrolou

Každý kotel či kamna musí být napojeny na řádně provedenou spalinovou cestu, tedy komín. A tím pádem je jejich provoz regulován také zákonem o požární ochraně. Před napojením nového spalovacího zdroje (v kominickém žargonu spotřebiče) na spalinovou cestu musí revizní technik provést revizi této spalinové cesty, tedy překontrolovat, zda komín a jeho provedení odpovídá požadavkům na provoz konkrétního spotřebiče.

TIP: Co je kontrola a co je revize komína? Jak často je provádět? Podrobné informace zjistíte z dílu ČEZ akademie Jak na komíny

Během provozu pak musí být prováděno pravidelné čistění spalinové cesty, které si u spotřebičů na pevná paliva do 50 kW může provádět provozovatel sám. Jednou do roka musí komín projít kontrolou, kterou smí provést pouze kominík.

Zde je rozdíl, zda je spotřebič provozován na chalupě, či v rodinném domě. Pokud je spotřebič provozován v tzv. sezónním provozu (nepřesahující v součtu 6 měsíců v kalendářním roce), stačí komín vyčistit pouze 2x ročně, pokud je provozován celoročně, pak 3x za rok. Kontrola kominíkem 1x ročně platí pro všechny spotřebiče na pevná paliva bez rozdílů, tedy i pro komíny na chalupách.